Pro dostatečné zhodnocení projektu byly využity výsledky získané při evaluaci projektu dalšího vzdělávání učitelů “Regionální poradenství projektů – využití celostní pedagogiky" z roku 1999. Kritéria hodnocení dále doplnil vědecký vedoucí projektu, prof. Dr. Jörg Bürmann, prof. Dr. Axel Mattenklott, vedoucí evaluace a Oliver Krause (pomocná vědecká síla). Podněty k otázkám poskytly i vedoucí regionálních kurzů. První dotazníkový průzkum byl realizován na počátku 1. kurzu v období  prosinec 1999 – leden 2000. Druhý průzkum začal v únoru 2000.

Vyplňování jednotlivých dotazníků trvalo asi 20 minut a bylo realizováno anonymně. Účastníci projektu projevovali velký zájem o spolupráci, což se odrazilo ve vysokém počtu odevzdaných dotazníků. Všichni účastníci i všechny účastnice dotazníky vyplnili.

Ke statistickému vyhodnocení získaných údajů byl použit statistický program SPSS 8.0.

Byly zde uplatněny jednoduché frekvenční výpočty, výpočty střední hodnoty a standardní odchylky. Při analýze údajů byl zvláštní význam přikládán srovnání jednotlivých zemí, které se na projektu podílely.

Výsledky prvních dvou dotazníkových akcí byly prezentovány při druhém pracovním setkání vedoucích projektu v Marině di Raguse na Sicílii a jejich výsledky byly začleněny do další přípravy kurzů.

První dotazník měřil spokojenost učitelů a učitelek s jejich povoláním a situací na škole. Účastníci byli požádáni i o zhodnocení svých vlastních kompetencí.

V druhém dotazníku byli účastníci tázáni na důvody jejich účasti na projektu a na to, co konkrétně od kurzu očekávají. Hodnoceny též byly různé prvky kurzu.

Pilotní projekt červenec / srpen 2000 ve Slovenské republice

• Hodnocení všech dosavadních kurzů a jejich vliv na situaci ve škole (dotazník č. 3):

Třetí dotazník, který byl rozdán 41 účastníkům setkání ve Slovenské republice krátce po jejich uvítání, se ještě jednou dotýkal otázek z druhého dotazníku a doplňoval je. Učitelé měli posoudit další rozvoj svých schopností a kladný vliv kurzů na vlastní rozvoj osobnosti. Kromě toho byli tázáni na vliv kurzů na klima ve třídě a na vztahy s kolegyněmi a kolegy. Závěrem měli ještě jednou zhodnotit všechny již realizované semináře.

Učitelé z Německa ovládali většinu metod celostní pedagogiky již před začátkem projektu. Uváděli, že budou v budoucnu více využívat i méně rozšířené metody jako jsou řízená vzpomínání nebo scénická cvičení.Také účastníci z ostatních zemí vyjádřili ochotu uplatňovat ve své výuce nově nabyté metody (pokud je již nepoužívají). Jen nízké procento dotázaných uvedlo, že některé z naučených metod “v žádném případě" nikdy nepoužije. To znamená, že zde zprostředkované znalosti mohou najít v praxi dobré využití. Pro zhodnocení všech jednotlivých seminářů byli učitelé ještě jednou požádáni o zhodnocené kompetencí vedoucích kurzu. Až na jednou "uspokojivé" hodnocení jedné lektorky uváděli všichni účastníci, že jejich vedoucí disponuje "velmi dobrými” až "dobrými” kompetencemi. Také didaktické a obsahové zaměření setkání bylo hodnoceno jako "dobré". I místo konání kurzu se učitelům velmi líbilo, jen časový rámec kurzu působil účastníkům a účastnicím jisté problémy. Nespokojeny s časovým rozvržením kurzu byly zvláště české učitelky. Celkově však i ony hodnotily kurz jako "uspokojivý”. Ostatní učitelé hodnotili všechny semináře vesměs jako "velmi dobré” až "dobré". Tento výsledek je proto tak uznalý, protože se jednotlivé semináře velmi pozitivně odrážejí, podle výpovědí učitelů, na vztahu učitel – žák, což je pro dotázané, jak bylo zjištěno, nanejvýš důležité. Více než polovina dotázaných uvedla, že semináře měly kladný vliv i na spolupráci žáků mezi sebou a na jejich zapojení do výuky. Potěšující odraz měly semináře i na osobnostní rozvoj účastníků a účastnic: Došlo ke znázornění a zlepšení tolerance a trpělivosti, jakož i k uvědomění si vlastních pocitů. Učitelé byli senzibilizováni pro chování žáků a zároveň si rozvíjeli své vlastní sebevědomí. Výrazně vzrostla důvěra ve vlastní myšlenky a vlastní dovednosti. Celkově docházelo k vybrušování vlastních vjemů a k rozvoji schopností řešit konflikty, vést rozhovor a spolupracovat. Můžeme tedy hovořit o rozvoji sociálních kompetencí. U nikoho z dotázaných nedošlo díky účasti na seminářích ke zhoršení vztahů s kolegy a kolegyněmi na škole. U jedenácti učitelů došlo podle nich ke zlepšení. Polovina italských respondentů hovořila o zlepšených vztazích.

(Dotazník č. 4)

Po čtrnáctidenním semináři ve Slovenské republice hodnotilo 39 účastnic a 2 účastníci složení skupin a práci v nich. Měli možnost porovnávat semináře ve vlastní zemi s prací ve skupinách na Slovensku. Otázky se týkaly též vlivu všech seminářů na ochotu vyučovat v interkulturně složených třídách. Závěrem se učitelé mohli vyjádřit v otevřené otázce ke své nejdůležitější zkušenosti z kurzu. Zde směly být sepsány i dojmy negativního charakteru.

Všem dotázaným se smíšené složení všech tří skupin líbilo "velmi dobře". Rozdílnost účastníků nebyla pociťována jako “zátěž”. Stejně tak ani rozdílné kompetence účastníků nevedly k zátěži. Dokonce ani problém s dorozumíváním, který již před začátkem kurzu velmi zaměstnával jeho vedení, téměř nebyl pociťován jako zátěž. Komunikace mezi účastníky skupin, která se stávala zvláštním terčem otázek, byla taktéž "velmi dobrá". 38 účastníků vnímalo atmosféru ve skupinách “velmi dobře”, tři “dobře". Vynikající atmosféra i komunikace tak přispívala k četným podnětům členů skupiny mezi sebou. Celkově lze konstatovat, že si členové skupin velmi dobře rozuměli, což lze znázornit i oboustranným hodnocením účastníků mezi sebou: 39 ze 41 učitelů dalo partnerství a slušnosti ve vzájemných vztazích "velmi dobrou”, tedy jedničku. Jen nedochvilnost některé účastníky rušila. Abychom se dostali k nejdůležitějšímu výsledku: Mezinárodní kurz ve Slovenské republice se všem účastníkům i účastnicím líbil. To se ukazuje i v odpovědi na otázku, v níž byly hodnoceny jednotlivé části kurzu. Práci v malých skupinách a samostatné promýšlení témat hodnotili všichni dotázaní jako "velmi dobré". K tomu jistě výrazně přispívala i atmosféra ve skupinách. Také tvořivé činnosti, pohybové aktivity, scénická cvičení a diskuze byly hodnoceny “velmi dobře” až “dobře". Teoretické podněty však považovali zvláště němečtí a slovenští kolegové a kolegyně za nepostačující. Většina účastníků postrádala teoretické výklady. Jinak ale byli lektoři hodnoceni převážně kladně. "Velmi dobré” až "dobré” hodnocení obdrželi za zdvořilost, přesnost, spolehlivost a otevřenost, jakož i za schopnost empatie a za smysl pro humor. Dvěma třetinám účastníků se kurz na Slovensku líbil lépe než semináře ve vlastní zemi. To se týká nejen způsobu práce lektorů a jejich odborné připravenosti, nýbrž i didaktického materiálu, který byl k dispozici. Tento výsledek však nelze přeceňovat, neboť i semináře v jednotlivých zemích se účastníkům líbily. Možná je příčinou takového výsledku právě novost ve složení skupiny, rozdílnost účastníků kurzu a uvolněná atmosféra během čtrnáctidenního kurzu na Slovensku. Poslední argument byl v každém případě potvrzen i odpověďmi v dotaznících: 29 účastníků ku jedné / jednomu považovalo klima ve skupině při mezinárodním setkání za lepší než ve vlastní zemi. Místo konání kurzu – Turčianské Teplice se téměř všem velmi líbilo. Jen rakouští účastníci měli k výběru tohoto místa jisté výhrady. 31 účastníků považovalo délku kurzu za "přesně tu správnou”, osmi se zdál být kurz příliš dlouhý a jednomu příliš krátký. Srovnatelné kurzy navštěvovalo před tím 19 účastníků. Většina z  nich se účastnila už dvou nebo tří podobných kurzů. Průměrný věk 41 účastníků / účastnic byl přesně 41 let, přičemž ti nejmladší byli z České republiky a ti nejstarší z Německa. Všichni zúčastnění vyjádřili zvýšenou ochotu vyučovat v interkulturně složených třídách.

Závěrem nabízíme výsledky otevřené otázky:

• často byla zdůrazňována spokojenost s mezinárodním zaměřením projektu,
• učitelé si rozšířili své sociální a osobní kompetence,
• naučené metody byly kladně hodnoceny pro vlastní rozvoj a sebevědomí,
• teoretické poznatky přišly trochu zkrátka,
• volný čas byl pro některé účastníky příliš krátký,
• někteří italští učitelé měli díky rozhodnutí pro němčinu jaké pracovní jazyk problémy správně prociťovat emoce,
• kritizována byla efektivita některých částí kurzu.

Výsledky následného projektu jsou srovnatelné s výsledky projektu pilotního jen zčásti, neboť předpoklady účastníků a účastnic byly velmi odlišné. Ti neabsolvovali žádné národní přípravné projekty. Proto nebylo možno použít dotazníky č. 1 a 2.

Skupina byla extrémně heterogenní z hlediska původu, typů škol, předchozích informací o celostní pedagogice, profesních zkušeností i jazykových znalostí.

Spokojenost účastníků projektu se svým povoláním a situací na škole i důvody účasti na kurzu (ústní dotazování a práce s kartičkami): výsledky jsou podobné jako v pilotním projektu.

1. Zažít vztahy mezi lidmi různých kultur, poznat jejich zvyky, porozumět kulturnímu zázemí, navázat vztahy, udržovat je: 5 (čísla znamenají počet jmenovaných položek)
2. Získat nové nápady a podněty pro práci ve škole: 3
3. Zlepšit didaktické kompetence, lépe reagovat na rozdílné potřeby v učení, dozvědět se něco o využití celostní pedagogiky ve vyučovací praxi: 3
4. Zvýšit osobní kompetence, trpělivost a suverenitu, porozumět sobě sama: 2
5. Získat informace o celostní pedagogice (uplatnění, metody, teorie, vymezení vůči gestaltterapii, kontaktní možnosti ve vlastní zemi…): 6

Mezi obavami byly uváděny:

Příliš velká otevřenost: 3, neporozumění: 1, nuda: 1

Po čtrnáctidenním kurzu v Rakousku hodnotili všichni účastníci složení skupin a práci ve skupinách. Otázka 9 byla vypuštěna, protože účastníci nenavštěvovali žádné předchozí národní kurzy. Opět jsme se po ukončení kurzu ptali na ochotu vyučovat v interkulturně složených třídách. Poté opět odpovídali učitelé na otevřenou otázku týkající se jejich nejdůležitější zkušenosti s učením. I zde mohly být zaznamenávány negativní dojmy.

Všem dotázaným se smíšené složení všech tří skupin líbilo "velmi dobře". Rozdílnost účastníků a jejich odlišné kompetence nebyly pociťovány jako “zátěž". Problém s dorozumíváním vnímal jediný účastník bez znalostí němčiny jako spíše zatěžující, ostatní jej jako zatěžující spíše nebo vůbec nepociťovali. Komunikace mezi účastníky skupin byla taktéž "velmi dobrá". 7 účastníků vnímalo atmosféru ve skupinách jako "velmi dobrou", jeden jako "dobrou". Vynikající atmosféra i komunikace a takřka výhradně společně trávený volný čas se tak postaraly o četné podněty členů skupiny mezi sebou.

Celkově lze konstatovat, že si členové skupin velmi dobře rozuměli, což vyplývá i ze vzájemného hodnocení účastníků: 7 z 8 učitelek / učitelů dalo spolehlivosti, humoru, partnerství, zdvořilosti a otevřenosti členů skupiny "velmi dobrou", jeden až dva "dobrou". Jen nedochvilnost rušila jednu / jednoho z účastníků.

Stejně jako na Slovensku se i tento mezinárodní kurz v Rakousku všem účastníkům i účastnicím líbil. To se ukazuje i v odpovědi na otázku, v níž byly hodnoceny jednotlivé části kurzu. Tvořivé činnosti se všem velmi líbily, také práci v malých skupinách hodnotili téměř všichni dotázaní jako "velmi dobrou". K tomu jistě hodně přispěla i atmosféra ve skupině. Scénická cvičení, diskuze a samostatný přístup k tématům byly hodnoceny “velmi dobře” až “dobře". Pohybová a jazyková cvičení, jakož i teoretické podněty, které byly na základě evaluace pilotního projektu začleněny v širší míře, byly taktéž převážně hodnoceny jako "velmi dobré" a "dobré”, jen jeden až dva účastníci je hodnotili průměrně. Jedné účastnici se otázky zdály být příliš obecné, za důležité považovala i procesy.

Jinak ale byly lektorky hodnoceny převážně kladně. Na samém vrcholu byla hodnocena jako "velmi dobrá" spolehlivost následována přesností, humorem, partnerstvím, zdvořilostí, otevřeností, vedením rozhovoru a empatií s převážně "velmi dobrými” a několika "dobrými" ohlasy. Teoretické výklady se musely spokojit jen s hodnocením "průměrně dobré". Jedna účastnice by byla ráda diferencovala hodnocení lektorek pro každou zvlášť.

Místo konání kurzu na zámku Seggau u Leibnitzu, starém biskupském sídle jižního Štýrska se téměř všem velmi líbilo. Jen jedna účastnice z Německa a ze Španělska měly k výběru tohoto místa jisté výhrady.

6 účastníků považovalo délku kurzu za "přesně tu správnou", jednomu / jedné se zdál být kurz příliš dlouhý a jednomu / jedné příliš krátký.

Srovnatelné kurzy navštěvovali před tím 4 účastníci, 2 absolvovali 10, jedna 5 a jedna 1 kurz.

Téměř všichni zúčastnění vyjádřili jednoznačnou ochotu vyučovat v interkulturně složených třídách.

Výsledky evaluace ukazují, že obě varianty kurzu proběhly s velkým úspěchem. Cíle projektu byly splněny měrou vrchovatou. K nim patřilo spojení vytváření kompetencí učitele podle principů celostní pedagogiky s hlubokým lidským porozuměním pro život v jiných zemích a kulturách.

Určitého zlepšení lze dosáhnout tím, že bude více brán v potaz požadavek účastníků na zprostředkování teorie a didaktiky. Probrána byla téměř všechna plánovaná témata, jejich prohloubení by však též bylo možné či dokonce žádoucí. Následující nabídky kurzu tyto úvahy respektují.

Podrobný popis obou kurzů s jejich teoretickým a historickým pozadím, doplněný o zkušenosti lektorek i účastníků / účastnic, lze nalézt v dokumentaci, kterou si můžete vyžádat při zaplacení poštovného u koordinátorky projektu.