Podpora kompetencí učitele pro rozvoj kultury učení v jazykově, kulturně a výkonnostně heterogenních třídách podle principů a zkušeností celostní pedagogiky.

< Titulní strana

  1. Cíle a obsahy
  2. Pozadí
  3. Průběh projektu
  4. Partnerské instituce
  5. Nabídky dalšího vzdělávání
  6. Hodnotící zprávy
  7. Kontakty

Další obsah: Pedagogická koncepce | Vznik |

Pozadí:

Několik poznámek k výchozí pozici školy a vyučování v současnosti:

Škola a vyučování se vyznačují různě se měnícími podmínkami (hesla: změny v pracující společnosti, změny v chodu rodiny, změny pohlavních rolí, individualizace životních plánů, opuštění tradičních prostředí, zvýšená migrace, dramaticky se měnící hospodářské podmínky). 

To má dopad na úlohu školy a požadavky na kompetence učitelů. Škola tak stále více přebírá úlohy výchovného charakteru a rodina už přednostně nevytváří nezbytné podmínky pro účast na vyučování. K jejich systematickému a cílenému vytváření a zajišťování dochází často až ve škole.

Vyučování je pro učitele stále více poznamenáváno rostoucí četností individuálních poruch učení a kolektivním odmítáním učení nebo ústupem jednotlivce z učebního dění na základě jeho individuálních potřeb.

Pod vlivem psychoterapeutických zkušeností (psychoanalýza, systematické využívání terapie, psychodrama, celostní terapie aj.) se vytvořily nové pohledy a přístupy ve vztahu k narušování výuky a ke změně motivačních činitelů. Při tom se zábrany a poruchy již nepovažují za chybné chování jednotlivce, neřeší se přenesením viny a nezabraňuje se jim disciplinárními opatřeními, nýbrž jsou chápány jako fenomény složitějších poruch komplexního dění ve výuce. 

top

Několik poznámek k pedagogické koncepci našeho projektu:

Pedagogickým východiskem je celostní pedagogika.

Jedná se o postup k podpoře rozšířených kompetencí učitele, kterému se lze naučit jen v praktických situacích.

Znaky celostně pedagogického vzdělávání:

Institucionalizace celostně pedagogického vzdělávání učitelů, rozvoj jeho koncepce, praktické ověřování a teoretické odůvodnění – probíhalo různým způsobem v zúčastněných zemích v minulých 20 letech..

V Německu vznikla celostní pedagogika (Gestaltpädagogik) v rámci Hnutí humanistické psychologie, která do Evropy pronikla v 70-tých letech z USA, a to jako pedagogická adaptace celostní terapie vyvinuté Fritzem Perlsem určená zvláště pro další vzdělávání učitelů.

V Rakousku - a to zvláště ve Štýrském Hradci - dopadly tyto myšlenky a koncepce na zvláště úrodnou půdu, neboť zde existovaly styčné body s celostně teoretickými vědeckými pracemi Christiana von Ehrenfelsa, který vyučoval na začátku minulého století na univerzitě ve Štýrském Hradci. Teorie vyučování vyvinuté na základě celostní teorie se tu tak mohly dobře propojit. Tyto hradecké koncepce byly brzy poté ověřovány ve školské praxi (zvláště pak od roku 1983 v Modelové škole Graz - Modellschule)

V Itáli proběhl vývoj zcela odděleně od vývoje v německy hovořících zemích (Německo, Rakousko, Švýcarsko; ale i Lucembursko). Zde vycházely hlavní teoretické impulsy z celostní teorie a jejích jednotlivých vědeckých směrů, které tvoří ještě i dnes rozhodující podklad mnohých koncepcí dalšího vzdělávání učitelů v Itálii.

Na Slovensku a v Čechách navazují snahy po "polidštění" pedagogiky na samotného J. A. Komenského a na práce Zelinovy.